Prof. MUDr. Vladimír Vonka, DrSc.
Prof. MUDr. Vladimír Vonka, DrSc. se narodil 31. 7. 1930 v Praze. Po maturitě na anglickém gymnáziu vystudoval všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě University Karlovy v Praze a po promoci v roce 1955 byl umístěnkou přidělen do severočeského pohraničí – jako lékař pracoval na oddělení interních a infekčních chorob KÚNZ v Ústí nad Labem. Po roce se vrátil do Prahy a pracoval nejprve v Ústavu experimentální medicíny a od roku 1957 ve Výzkumném ústavu imunologickém, kde se začal naplno věnovat virologickému výzkumu. Hlavním oborem jeho zájmu se stalo studium biologie a genetiky virů a vývoj antivirových očkovacích látek. Jeho prvním úkolem byla práce na očkovací látce proti poliomyelitidě, který se kolektivu nadšenců pod jeho vedením podařilo během několika let dokončit a v tehdejším Československu započala celoplošná vakcinace dětí a mladistvých proti této zákeřné chorobě. Koncem 60. let se stal vedoucím pracovníkem samostatného oddělení experimentální virologie, které je tvořeno kolektivem asi 40 lidí a které s různými personálními obměnami existuje doposud – nejprve v Ústavu sér a očkovacích látek a od r. 1991 v Ústavu hematologie a krevní transfuze. Výzkumu antivirových vakcín zůstal věrný doposud, ať se již jedná o experimentální vakcíny na bázi rekombinantního viru vakcinie, který je schopen nést genetickou informaci pro nejrůznější cizorodé proteiny, jež jsou cílem imunitních reakcí infikovaného organismu, o vakcíny na bázi dendritických buněk nebo DNA vakcíny. Další téma, které se s problémem vakcín proti virovým infekcím prolíná, je vztah lidských nádorů a virů. Modelem pro studium asociace virů a nádorů se stal karcinom děložního čípku, celosvětově druhé nejrozšířenější nádorové onemocnění žen s poměrně vysokou mortalitou. Na základě prospektivní studie, kterou zorganizoval a vedl koncem 70. a počátkem 80. let, se mu jako prvnímu na světě podařilo vyloučit virus herpes simplex typu 2 jako etiologické agens této závažné choroby. Poté, co se v 80. letech objevily náznaky o účasti papillomavirů v patogenezi cervikálního karcinomu, se začal věnovat této skupině virů, které se skutečně ukázaly jako nezbytné pro vznik tohoto onemocnění. Inicioval vznik Národní referenční laboratoře pro papillomaviry pod hlavičkou ÚHKT, na jejíž činnosti se nemalou měrou podílí. V posledních letech se zabývá převážně otázkami genové terapie nádorů a to jak na modelu karcinomu děložního čípku, tak na modelu chronické myeloidní leukémie.V roce 1981 obhájil disertační práci a získal titul DrSc. a v roce 1992 byl jmenován profesorem 2. LF UK. Několik let strávil na dlouhodobých stážích v USA v Houstonu a Hershey. Je autorem nebo spoluautorem asi 300 odborných článků a téměř 10 monografií nebo kapitol v monografiích, výsledky výzkumu prezentuje na odborných mezinárodních fórech, zároveň přednáší molekulární biologii studentům 2. i 3. LF UK. Od zavedení grantového systému financování výzkumu v České republice, na kterém se nemalou měrou sám podílel, je stále hlavním řešitelem alespoň jednoho grantového úkolu. Je členem řady vědeckých organizací a orgánů v České republice i zahraničí (zakládající člen Učené společnosti, předseda Odborné společnosti pro genovou a buněčnou terapii ČLS JEP, člen Vědecké rady 2. i 3. LF UK, člen American Academy of Microbiology a Academia Scientiarum et Artium Europea atd.). Za zmínku mimo jiné stojí udělení medaile G. Mendela a udělení Pamětní medaile k 650. výročí založeni Karlovy university.
Po celou svou profesionální dráhu se věnoval a věnuje výchově mladých, začínajících vědců. Jeho oddělením pod jeho laskavým vedením prošly desítky lidí, z nichž velká část pokračuje ve své úspěšné vědecké kariéře na řadě významných universit a vědeckých ústavů především ve Spojených státech amerických.
Tel: 221 977 383
Email: vladimir.vonka@uhkt.cz